ROBERT KRUŽÍK patří k nejmladší generaci českých dirigentů. Sedmým rokem je stálým dirigentem Janáčkovy opery Národního divadla Brno, také působil tři sezony jako dirigent Národního divadla moravskoslezského v Ostravě.
Od sezony 2018/2019 je stálým hostujícím dirigentem Filharmonie Brno a počínaje sezónou 2021/2022 šéfdirigentem Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně.
Je laureátem ceny Jiřího Bělohlávka pro umělce do třiceti let.
Spolupracuje s mnoha symfonickými orchestry, jako jsou Česká filharmonie, MDR-Sinfonieorchester, Sinfonia Varsovia, Filharmonie Brno, PKF – Prague Philharmonia, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Slovenská filharmonie, Státní filharmonie Košice, Janáčkova filharmonie Ostrava, Česká studentská filharmonie, Moravská filharmonie Olomouc, Komorní filharmonie Pardubice, Jihočeská komorní filharmonie.
Je zván také na významné festivaly např. Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Svatováclavský hudební festival, Festival Eufonia aj.
V Národním divadle Brno nastudoval Rossiniho operu Hrabě Ory, Čajkovského Pikovou dámu a Evžena Oněgina, Smetanovu Libuši, která zazněla k 100. výročí založení Československé republiky, Růžového kavalíra Richarda Strausse a Verdiho Otella. Jeho široký operní záběr čítá díla skladatelů Mozarta, Smetany, Dvořáka, Martinů, Janáčka, Donizettiho, Rossiniho, Čajkovského, Bizeta, Verdiho, Pucciniho aj.
Tento brněnský rodák začínal jako violoncellista. Absolvoval Konzervatoř Brno, kde se kromě hry na violoncello (u Miroslava Zichy) věnoval rovněž dirigování (u Stanislava Kummera).
Ve studiu pokračoval na pražské AMU, kde jeho pedagogy byli Leoš Svárovský, Charles Olivieri-Munroe, Lubomír Mátl v dirigování a Miroslav Petráš ve hře na violoncello. V akademickém roce 2012/2013 byl na studijní stáži na Zürcher Hochschule der Künste ve Švýcarsku, kde se zaměřil na oba obory.
S úspěchem se zúčastnil řady violoncellových soutěží, jako jsou Pražské jaro, Soutěž Nadace Bohuslava Martinů, Mezinárodní soutěž Leoše Janáčka v Brně aj.
Svoje znalosti a zkušenosti rozšiřoval na mistrovských kurzech – ve hře na violoncello to bylo u Jiřího Bárty, Michaely Fukačové a Raphaela Wallfische, v dirigování u Norberta Baxy, Johannesa Schlaefliho a Davida Zinmana.